Symbolický význam planetárních sil

      Slunce je středem sluneční soustavy, proto označuje i střed lidské bytosti, jeho pravou podstatu a jeho ducha. Je mužské - aktivní - přirozenosti, značí energii, vůli, vědomí, poznání, vše, co je pravé, pravdivé a skutečné.

      Luna je protikladem Slunce, proto popisuje vše, co je přirozenosti pasívní, ženské. Má dvě strany, přivrácenou a odvrácenou a tři fáze, symbolicky popisované třemi barvami: černou, červenou a bílou. Její význam je spojen s očistou a sjednocením protikladů.

      Merkur je poslem bohů a spojuje nejvyšší a nejnižší. Má androgynní přirozenost a proto značí jednotu, poznání, učení, zkušenost, informace, spojení.

      Venuše je ryze ženskou silou a značí touhu, zejména touhu po lásce, která může být osvobozující i zavádějící. Vede k vývoji nebo k zaměření se na cíl.

      Mars je naopak zcela mužský, je symbolem bojovníka, který dosahuje cíle, stanoveného silou Venuše. Přináší energii, agresivitu a prvotní nekultivovanou sílu.

      Jupiter je chápaný jako vůdčí autorita, zejména v oblasti nižších osudových sil. V tomto smyslu má význam štěstí.

      Saturn je symbolem zákonů, výchovy, omezení a času. Je v něm spojena přirozenost mužská i ženská, neboť kromě nejvyšší autority mužské jej lze spojit i s prapůvodní Matkou.

Další planety nepatří k tradičním sedmi silám a jejich výklad se užívá především v moderní astrologii a v některých moderních tarotech. jejich význam je posunut do kolektivní oblasti.

      Uran je podobný Merkuru. Symbolizuje změny a zvraty, boj proti zaběhnutým formám a revoluce.

      Neptun je podobný Venuši. Proto také symbolizuje kolektivní nevědomí a z něj vzešlé vize, kulturu a duchovní proudy.

      Pluto je podobný Martu. Jeho působení je také spojeno s násilím, především však značí transformaci lidské bytosti.